Pneumokokové infekce

Pneumokoky patří do rodiny streptokokových bakterií a současně patří k nejčastějším původcům infekcí u dětí a starších osob.

Mezi nejčastější streptokoky patří streptokokus pneumoniae (všem dobře známý a nejvíce obávaný pneumokok), dále streptokokus pyogenes, s. agalactiae, s. mutans a další.

Věk patří k hlavním rizikovým faktorům pneumokokových zápalů plic. V České rep. je nejvyšší nemocnost u pacientů ve věku 65 let a starších, bohužel je v této skupině i nejvyšší úmrtnost 24,5%. Pneumokokový zápal plic je nakažlivý a přenáší se při kašli a kýchání kapénkovou formou (šíří se tedy vzduchem). Zápalem plic se mohou nakazit i osoby, které pravidelně cvičí, zdravě se stravují a celkově o sebe pečují. Riziko představují pro osoby nad 65 let hlavně rodinný příslušníci ve formě přenašečů (jedinci, kteří sice bakterii mají, ale nevede u nich k propuknutí onemocnění), případně pobyt ve zdravotnických zařízeních a nebo domovy pro seniory.

Zvýšené riziko nákazy hrozí dále pacientům, kteří trpí dlouhodobými onemocněními např. kardiovaskulárního charakteru (vysoký krevní tlak, stavy po infarktech, cévních mozkov. příhodách atd.), dále u chronických respiračních onemocnění (CHOPN, astma), nádorových onemocněních, při užívání imunosupresiv (léky potlačujícíh imunitu), u kuřáků, při zvýšené konzumaci alkoholu, při cukrovce.

Infekce dolních dýchacích cest mezi něž řadíme i zápal plic představovali v roce 2015 třetí nejčastější příčinu úmrtí na světě. Až 20% dospělých, kteří se nakazí pneumokokovým zápalem plic na toto onemocnění zemře (celosvětově).

A teď trochu pozitivních informací. Pneumokokové onemocnění lze léčit za pomocí antibiotik a pokud se začne včas a nejsou jiné onemocnění, které mohou stav zhoršit ve většině případů pacient přežívá. Je nutno zmínit, že většina jsou mladí zdraví jedinci. Vzhledem k až 9x vyššímu riziku nákazy u lidí nad 65 let se zdravotní pojišťovny rozhodly proplácet očkování proti pneumokokoviod tohoto věku. Očkování lze taktéž domluvit i u nás v ordinaci. V zásobě máme jen pár očkovacích látek vzhledem k jejich vysoké ceně, nicméně při vyočkování automaticky objednáváme nové. Narozdíl od očkování proti chřipce, stačí vakcínu proti pneumokokovi naočkovat pouze jednou bez nutnosti přeočkování. Vzhledem k výše uvedeným rizikům, bych rád touto cestou motivoval lidi nad 65 let věku, aby využili této možnosti a zdarma se nechali naočkovat.

Problematiku zápalu plic způsobenou streptokokem bychom tedy vysvětlenou měli i s možností její prevence formou vakcinace.

Ale co dalšího umí streptokoky v našem těle napáchat?

Infekce nosohltanua dýchacích cest- angínami počínaje, přes záněty dutin, bronchitídy až po zmiňované záněty plic konče.

Záněty středního ucha - velice nepříjemné a bolestivé stavy.

Záněty mozkových blan - meningitida. Jde o smrtelně nebezpečný stav, který je nutno léčit silmými antibiotiky a to včas.

Kožní a podkožní infekce- zatímco stafylokoky způsobují ohraničené hnisavé kožní záněty, streptokoky dělají spíše neohraničené hnisavé infekty a mají tendenci se šiřit do krve a je zde vysoké riziko vzniku sepse (o tom možná někdy příště). Některé infekce mohou mít tak závažný průběh, že napadené tkáně se prakticky rozpouštějí, v takovém případě mluvíme o "masožravých bakteriích".

Záněty kostí a kloubů - častěji je vyvolávají stafylokoky, ale ani streptkoky nelze opomenout.

Infekční endokarditida- zánět vnitřních dutin srdce a srdečních chlopní, často při špatně zaléčené nebo neléčené infekci způsobené bakterime z rodiny streptokoků. Zase nutno zmínit, že o něco častěji je vyvolavatel stafylokokus.

Revmatická horečka - zde nejde o infekci samotnou, ale o následek probíhající nebo nedávno proběhlé streptokokové infekce. Jde o autoimunitní poruchu, která nejčastěji postihuje srdce a klouby.

Poststreptokoková glomerulonefritída ( z řeckého nefros = ledvina ) - opět neinfekční důsledek prodělané strep. infekce, kdy vzniká jako v předchozím případě autoimunitní zánět, který vede k poškození ledvin za vzniku zánětu filtračních jednotek ledvin (glomerulů - z lat. glomus, glomeris klubíčko). Nemoc probíhá pod příznaky nefritického syndromu a většinou po několika měsících sama ustoupí.

A malá neurologická chuťovka nakonec - Sydenhamova chorea - méně časté neurologické onemočnění, které se občas vyskytne u neléčených strep. infekcí. Podobně jako revmat. horečky nebo poststrep. glomerulonefritídy dochází k agresivní reakci, která postihne centrální nervový systém za vzniku choreatických příznaků (krátké, rychlé a nepravidelné často kroutivé pohyby, které nejsou ovládané vůlí)